Cílem této bakalářské práce je pomocí síťového mapování zjistit výskyt teplomilných druhů cévnatých rostlin na území CHKO Moravský kras. Území Moravského krasu bylo rozděleno pomocí mapovací sítě, která byla odvozena ze základních polí středoevropského síťového mapovaní 10 x 6 (CEBA), celkem na 103 elementárních polí o velikosti 1 x 0,6 s přibližnou plochou 1,2 x 1,1 km2. Terénním výzkumem, který proběhl v roce 2006, bylo prostudováno celkem 24 polí. Práce byla doplněna literární rešerší. Jako kriterium výběru teplomilných druhů byla použita Ellenbergova indikační hodnota definovaná pro teplo (Ellenberg 1992). U druhů, které nebyly Ellenbergem popsány, jsem použila Šmardovu stupnici pro teplomilné rostliny (Šmarda 1963), přičemž kompatibilita obou stupnic byla vzájemně porovnána. Z terénních i literárních dat byly vytvořeny distribuční a koincidenční mapy Moravského krasu. Jako nejvýznamnější lokality teplomilné květeny můžeme označit jižní svah Hádů a dále celou jižní část studované oblasti. Dalším bodem této práce bylo porovnání teplomilné květeny Moravského krasu s územím kolem NP Podyjí pomocí koincidenčních map. V Podyjí byla zjištěna bohatší teplomilná květena než v Moravském krasu. Musíme však poukázat opět na vrch Hády, který se při celkovém porovnání jeví jako významná lokalita teplomilné květeny na jižní Moravě.