Zavřené oči, vidím tu vzpomínku,
visí mi v hlavě jak šaty na ramínku.
V hrníčku s čajem letní sny utopím,
tu vůni dálek, o které v zimě sním.

V hrníčku s čajem, co voní, kdo ví čím,
najednou ucítím tu vůní jehličí.
Co každé ráno budí mě spaní,
studenou rosou spánek mi poraní.

V čajové páře cesty se rozvinou,
kroutí se po horách, utíkaj rovinou.
Ztrácí se v mlze, třpytí se na slunci,
v myšlenkách putuji, nestojím na konci.

V čajové páře cítím tu vůni z cest,
čpí z listí po lesích, voní i z ulic měst.
Vidím ji před sebou, jenom ji pohladit,
dotknout se nemůžu, nesmím ji poranit.

Zavřené oči, vidím tu vzpomínku,
visí mi v hlavě jak šaty na ramínku.
V hrníčku s čajem letní sny utopím,
tu vůni dálek, o které v zimě sním.

V čajové páře cítím tu vůni z cest,
čpí z listí po lesích, voní i z ulic měst.
Vidím ji před sebou, jenom ji pohladit,
dotknout se nemůžu, nesmím ji poranit.