M a l v i n k a

Můra

Světla tmou si svítí
žijí si svůj svět
zlé to noční kvítí
skončí můry let

V záři lamp leží tak bezbranná
jen černá tma je jediná záchrana

Světlo už nevidí
vše kolem zhasíná
Tajně všem závidí
co pro ně začíná

Chce mávnout křídli,
leží tu, nemůže
nemůže vstát

Chce vidět celý svět,
po obloze plout
křídla jsou lístky
vadnoucí růže
život nechce žhnout
ona nemůže, nemůže vstát

Kdo ji dál pomůže?
 
 
 
  Úvod » Básně » Můra